Koktající zrzka? To nebude hvězda. Stala se tou největší a její smrt dodnes dráždí - Seznam Zprávy (2024)

Slavná herečka se pravděpodobně předávkovala léky nebo spáchala sebevraždu. Její smrt ale ani po desítkách let není lidem lhostejná. Opříčinách její smrti dodnes koluje imnoho konspiračních teorií.

Deník The New York Times den po smrti Marilyn Monroe napsal: „Události vedoucí kjejímu skonu byly vtragickém rozporu sjejím komickým talentem aživotním elánem, díky kterým mohly vzniknout takové celosvětové filmové hity jako Slaměný vdovec nebo Někdo to rád horké.“

Včeském prostředí je možná nejznámější „zkušenost“ sMarilyn Monroe obsaženou ve stejnojmenné písni kapely Psí vojáci: „Tohle pro něj není / radši si dá někde pivo se známým / než aby se tlouk vode zdi ke zdi svý hlavy asnil / že jen von je ten pravej ajedinej koho chce / Marilyn Monroe…

Zářila obklopena temnotou. Muži ji nadbíhali ise jí báli. Byla suverénní hvězda inejistá žena trpící depresemi. Médii pronásledovaná celebrita závislá na opiátech atoužící vyměnit role vmělkých komediích za velké dramatické umění.

Mrtvou Marilyn Monroe nalezli vjejím bytě vLos Angeles 5.srpna 1962.

Jako příčinu smrti stanovili lékaři avyšetřovatelé předávkování barbituráty stím, že pravděpodobně šlo osebevraždu. Ale prakticky od toho samého dne se vmédiích šíří ikonspirační teorie. Jedna zoblíbených astále aktuálních tvrdí, že ji zavraždil bratr tehdejšího prezidenta Robert Kennedy. Ostatně kniha bývalého policisty Mikea Rothmillera, přinášející ojeho vině nové „důkazy“, vyšla před měsícem.

Norma Jeane Mortenson. Takhle hvězda nevypadá

„Někdy si myslím, že jsem stejný blázen jako všichni ostatní členové naší rodiny,“ psala Marilyn Monroe příteli. Její dětství bylo tvrdé.

Narodila se jako Norma Jeane Mortenson vroce 1926.Matka jí brzy po narození svěřila pěstounům. Snažila se sní sice udržovat pravidelný kontakt, adokonce ji na čas vzala zpět ksobě, ale vroce 1934se zhroutila. Sdiagnózou paranoidní schizofrenie zůstala do konce života vústavu.

Norma prošla několika dalšími pěstounskými rodinami avjedné znich zažila sexuální obtěžování. Začala koktat. Jeden zjejích životopisců tvrdí, že prožitek sexuálního násilí vdětství měl rozhodující vliv na to, jakým se stala dospělým člověkem: „Byla rozzlobená avystrašená,“ píše Lois Banner.

Využila jednu zprvních příležitostí, jak závislosti na pěstounech uniknout– všestnácti se vdala za souseda, dělníka Jamese Doughertyho. Podle dalšího životopisce Donalda Spota ovšem později na roky manželství vzpomínala jako na dobu, „kdy umírala nudou“. Rozvedla se vroce 1946.

Mezitím už získala první angažmá jako modelka. Vroce 1944pracovala vtovárně na výrobu letecké munice aspolu sfotografem Davidem Conoverem nafotila sérii snímků „pracující ženy“, které měly pozvednout bojovou morálku amerických letců.

Vroce 1946podepsala kontrakt shereckou agenturou, odbarvila si vlasy na zářivě blond azískala první filmovou smlouvu se studiem Fox. Pro něj začala vystupovat jako Marilyn Monroe.

Vroce 1950poprvé zaujala kritiky jako herečka ve vedlejší roli ve filmu Asfaltová džungle.

Oběť nejistoty

„Byla obětí povyku asenzacechtivosti,“ řekl po její smrti slavný herec akrátce ikolega Laurence Olivier. Afrancouzský spisovatel Jean Cocteau doplnil: „Tragická smrt Marilyn Monroe může sloužit jako hrozivá lekce pro ty, jejichž hlavním zájmem je špehovat atýrat filmové hvězdy. Někteří reportéři ji dokonce špehovali zhelikoptéry, vznášející se nad jejím domem. Skandální!“

Marilyn Monroe chtěla být velkou dramatickou umělkyní. Sláva aúspěch vpopulárních komediích jí nestačily. Ale většina producentů, režisérů, kolegyň akolegů idiváků ji vnímalo jako sexsymbol. Odjela studovat herectví do New Yorku.

„Vposledních dvou letech se kolem Marilyn Monroe vedly vHollywoodu velké spory. Někteří lidé považují za nesmyslnou její aspiraci být vážnou herečkou. To, že odjela studovat herectví do New Yorku, je podle nich směšné,“ psal deník The New York Times. „Obránci Marilyn Monroe tvrdí, že mnoho lidí její talent podceňuje avidí jen její sex-appeal.“

Spory měly ijinou podobu: Jedna skupina viděla herečku jako typickou hvězdu, která zneužívá své výsadní postavení při natáčení. Druzí zdůrazňovali, že je příkladem toho, jak se Hollywood snaží sumělci zacházet jako spouhým zbožím.

Možná opravdu neměla dostatek talentu, byla naivní aměla slabou vůli. Krozuzlení nedošlo– nejenže zemřela mladá, ale už dva roky před smrtí ztrácela schopnost se na hraní plně soustředit. Její závislost na opiátech se zvyšovala.

Namísto toho, aby prorazila jako velká umělkyně, získávala pověst nespolehlivé kolegyně, která chodí pozdě, není schopna si pamatovat text, dokonce před kamerou zvrací. Kvůli nespolehlivosti nezískala roli ve filmu Snídaně uTiffanyho. Anakonec ji studio Fox propustilo ažalovalo onáhradu škody za zmařený filmový projekt (nebyla schopna dokončit natáčení filmu Something’sGot to Give).

Někteří filmaři ji ale až do konce obdivovali avěřili: „Byla to jediná slavná herečka, která kariéru postavila na sex-appealu adokázala ho přebít smyslem pro humor,“ řekl italský režisér Alessandro Blasetti.

Oběť opiátů

Analýza serveru Historynet připomíná, že závislost na opiátech přinesla masivně první světová válka. Morfium se podávalo na ztišení nejtěžších bolestí. Abudovalo závislost. Po válce nastoupily barbituráty aamfetaminy– legální drogy, které podle potřeby uklidňují, uspávají, nebo naopak přinášejí energii navíc. Abudují závislost.

Vpadesátých letech minulého století bylo předepisování barbiturátů aamfetaminů bráno jako normální věc a„epicentrem zneužívání drog byl Hollywood“: Pilulky se podávaly jako bonbony na party a pojídaly jako chipsy upokerových stolů.

Většina hollywoodských umělců vté době pravděpodobně barbituráty iamfetaminy užívala ve velkém. Při natáčení filmu Čaroděj ze země Oz předepisovali lékaři Judy Garland, které bylo tehdy 17let, amfetaminy, aby měla dostatek energie ahubla. Když kúra vedla knespavosti, podali barbituráty na zklidnění. Pokud nechtěl prášky některý doktor předepsat, našel se jiný.

Marilyn Monroe trpěla úzkostmi, strachem ze samoty, nespavostí… Podobně jako mnoho jejích kolegyň akolegů brala barbituráty aamfetaminy jako běžnou pomoc. Několikrát se předávkovala.

Její psychoanalytička Marianne Kris jí vroce 1960doporučila, aby se pokusila odetox na newyorské klinice. Nedopadlo to dobře.

První dojem zkliniky Marilyn Monroe vyděsil– zamřížovaná okna, zamčené dveře, neustálý dohled, výkřiky pacientů… „Rozbila okno ahrozila, že si podřeže zápěstí střepem. Dosáhla ale jen toho, že ji umístili na izolaci vuzavřeném bloku. Odtud psala svému učiteli herectví Leemu Strasbergovi: „Jsem si jistá, že jestli tu zůstanu, zblázním se. Prosím, pomoz mi, Lee, tohle je poslední místo, kde bych měla být.“

Na klinice zůstala čtyři dny anebyla to zkušenost, která by přispěla ke zklidnění nebo detoxikaci.

5.srpna 1962zavolala hospodyně Marilyn Monroe jejího osobního lékaře. Byla noc, vložnici se svítilo, hrála hudba, ale paní nereagovala… Lékař konstatoval smrt. Marylin Monroe ležela vložnici sama, nahá akolem ní byly prázdné lahvičky od léků…

„Skončit, to může být úleva,“ říkala Marilyn Monroe vposledním rozhovoru. „Sláva projde kolem azmizí, tak sbohem, poznala jsem tě. Vždy jsem věděla, že je nejistá, dočasná. Alespoň je to něco, co jsem prožila. Ale nebyl to můj život.“